Hráčské terapeutické skupiny

...jejich výhody, parametry nebo indikace. Miroslav v chatu mimo jiné vycházel z několikaleté zkušenosti s vedením takové skupiny právě v brněnském terapeutickém centru.

Na začátku chatu diskutující zajímalo, jaké jsou výhody skupinové terapie před individuální. „Těch výhod je celá řada. Hlavní výhodu vidím v tom, že se klient setká v osobním kontaktu s dalšími lidmi s velmi podobnou zkušeností a mnohdy i životním příběhem. To je velmi podpůrné a posilující. Je to trochu jiný druh zkušenosti, než mu můžeme v individuálním kontaktu nabídnout my – terapeuti,“ reagoval Miroslav. Nicméně je nutno dodat, že individuální a skupinová terapie se samozřejmě navzájem nevylučují. V Brně například obvykle začínají s klientem v individuálním kontaktu a poté, když se jeho situace stabilizuje, je mu nabídnuta možnost docházet na skupinu. 

Terapeutických skupin samozřejmě existuje celá řada. V různých organizacích tedy můžete narazit na skupiny striktně abstinenční, skupiny pro hráče, kteří se přestat teprve chystají, nebo dokonce i skupiny namixované. Brněnská skupina je zaměřená abstinenčně – klient má chuť se sázením nebo hraním přestat. Miroslav dodává: „Pro vstup na skupinu je potřeba nehrát/nesázet alespoň pár týdnů, být alespoň do této míry stabilní. Nicméně na skupinu chodí obvykle i lidé, kteří již nesází/nehrají dlouho. Je to pro ně možnost, jak si téma své bývalé závislosti oživit a připomenout. Často je pro ně také přínosné pomoci někomu dalšímu, předat své zkušenosti, možnost stát se na danou problematiku tak trochu odborníkem. Z toho pak zbytek skupiny může dobře těžit a podporuje to taky skupinovou dynamiku.“

To, že je skupina zaměřená abstinenčně, však neznamená, že relaps je tabu. Je normální, že v procesu léčby závislosti klient zažije několik tzv. uklouznutí, a k závislostní činnosti se krátkodobě vrátí. Na dotaz, zda téma relapsu nemůže u ostatních účastníku skupiny probudit bažení, Miroslav odpověděl následovně: „Pokud někdo abstinenci poruší (má tzv. relaps), uvítáme, když to na skupinu přinese, a můžeme o tom společně hovořit. Taková situace není důvodem k opouštění skupiny. Naopak, je to na skupině vždy zajímavá situace a silný moment. Účastníci skupiny se více semknou a snaží se dotyčného co nejvíce podpořit. Spíše si každý představí sebe v této situaci a malinko ho to vystraší. Skupina jako společenství lidí s podobným příběhem má v těchto situacích velkou podpůrnou sílu.“ 

Jakmile jsme si popsali, pro koho je tato skupina vhodná, zajímalo Vás, jak vlastně celé sezení probíhá. „Skupina trvá 1,5 hodiny, počet účastníků se pohybuje obvykle okolo 5-10. Tykáme si a snažíme se o víceméně neformální atmosféru, kde se budou klienti cítit fajn,“ popsal Miroslav, a zároveň dodal, že skupina neprobíhá tak, jak ji možná známe z amerických filmů (takže potlesku se po představení zřejmě nedočkáte). Terapeut poté skupinu moderuje a drží její směřování v určitých mezích. Tím tvoří jakési mantinely; ať už tematické nebo v tom, jak na sebe klienti reagují.

Diskuse poté směřovala k dotazům ohledně potencionálních situací během sezení. Na otázku, co se děje, když zavládne ticho, Miroslav odpověděl následovně: „Nevybavuji si na skupině mnoho takových momentů – obvykle někdo do ticha vstoupí. Nicméně ticho není nic zlověstného – někdy se chvíle ticha hodí, lidem jedou v hlavě různé myšlenky a je potřeba se i chvíli odhodlávat k tomu s něčím vyjít ven. Obecně řečeno – k terapii patří i ticho a je na terapeutech, aby takovou chvíli zvládli ctít.“ Nikdo Vás také na skupině samozřejmě nebude nutit mluvit, pokud se na to zrovna necítíte. 

Co ale možné není, je přijít na skupinu pouze v roli jakéhosi posluchače, nebo návštěvníka. To se vztahuje i na přítomnost blízkých hráče, která na skupině rovněž není povolena. Je to kvůli tomu, aby bylo pro klienty vytvořeno bezpečné a důvěryhodné prostředí, a oni mohli otevřeně hovořit před členy skupiny. Pokud mají blízcí hráče zájem zapojit se do léčby, brněnské centrum nabízí také rodinnou terapii, kterou lze využít souběžně s návštěvou skupiny. 

Na konec je třeba zmínit, že k tomu, aby skupinová terapie měla opravdu smysl, musí člověk chtít se svou situací něco dělat: „Pokud někdo chodí na skupinu jen proto, že to po něm např. někdo vyžaduje, ale sám vnitřně není přesvědčen, že chce změnu udělat, moc velký efekt to pro něj mít nebude. Nicméně i motivace se může v průběhu času měnit, takže i takový klient může postupně svá východiska měnit,“ uzavřel naše skupinové povídání Miroslav.

Pokud byste měli zájem oslovit brněnské terapeutické centrum, více informací najdete zde. Skupinová setkání probíhají například i v Olomouci. V případě, že Vás toto téma oslovilo, ale nevíte, zda je ve Vašem městě hráčská skupina, neváhejte nás oslovit v individuálním chatu, poradíme Vám.

Odkaz na članek: Skupinový chat s odborníkem: Hráčské terapeutické skupiny | Naberte Kurz!

Zdroj: www.nabertekurz.cz